Movies (02)

Time for Asian movies...

Dragon Tiger Gate (龍虎門 -- Lóng hŭ mén): Not only an action. 2006, IMDb.

Sympathy for Lady Vengeance: After Park's Sympathy for Mr. Vengeance which I like, I was expecting something a bit more more similar. 2005, IMDb. ~

Re-cycle(鬼域 -- Guĭ yù): A writer's walkthrough in her abandon fantasies and dreams. 2006, IMDb. ~

Memoirs of a Geisha: Only for you Ziyi Zhang... 2005, IMDb.

Chinese Torture Chamber Story (滿清十大酷刑 -- Măn qīng shí dà kù xíng): Crazy... 1995, IMDb.

(To Be Continued...)

"A co tam budeš vůbec jíst?!"

Panovaly zde určité obavy, že tu najdu jistou smrt z vyhladovění. Pokusím se tímto tyto zbytečné starosti přinejmenším zmírnit, když už ne úplně vyvrátit.

Nemohu začít jinak než nadšeně. Vyloženě si to tu užívám, jako ostatně další věci tady. Objevuji tu svět nových chutí a zajímavých kombinací těch starých. Nepamatuji si na jídlo, které jsem tu od začátku září jedl a které by mi nechutnalo. A samozřejmě, jím hodně, hodně rýže (zapomeňte na rýži, která se dělá na starém kontinentu, tady je o mnoho lepší). Na kolejích je zakázáno vařit a ostatně tam na to ani není místo. Není ale problém se najíst v kampusu a v okolí. Jediný problém pro cizince jsou menu, na kterých se zaškrtává objednávka, většinou jsou jen v čínštině, takže pokud jíte sami, jen tak si tipnete (v závislosti na vaší schopnosti číst znaky). Celá věc je o to zajímavější, že většinou ani nevím, co to vlastně jím. I když mi kolegové přeloží hlavní část jídla, je tu stále hodně dalších ingrediencí, které se liší od jídla k jídlu a dělají zvláštní chutě. S hůlkami vážné problémy nemám, už jsem měl předtím zkušenosti, takže jsem na začátku připravil mé spolustolující o vtipné momenty. Někdy se používají hůlky v kombinaci s jednou lžící.

Co je ale vůbec nejlepší, jsou společné večeře nebo obědy s kolegy z laborky. Obyčejně je nás kolem pěti nebo víc a chodíme na jídlo kolem šesté či sedmé večerní. Kolem univerzity je velké množství podniků, kde se dá najíst za rozumné ceny obyčejně mezi 60 až 80 dolarů. Jídla je dost, takže když jdu kolem půlnoci nebo později spát, nemusím ještě jíst. Když je nás více než obvykle (třeba kolem deseti), občas se rozhodnou objednat společné jídlo. Jednoduše se vybere více jednotlivých menu a při jídle každý jí z libovolného talíře, co je na stole. Perfektní příležitost pro ochutnání nejrůznějších věcí.

Myslím, že stojí za to popsat, jak to v takovém podniku (restaurace, jídelna, podnik, ... omlouvám se, ale zase chybí přesný termín, prostě místo, kde se dá najíst) funguje. Místa se od sebe líší tím, jakou kuchyni vaří (místní, Kantonskou, ...). Některé se specializují na nudle, jiné na růži a na dalších mají dumplings (malé, plněné knedlíčky, které se namáčí do talířků s omáčkami). Občas se jde do určitého podniku na jejich proslavenou specialitu, kterou zde umí lépe, než jinde. Většinou je to menší místo, které má kuchyni otevřenou do ulice, takže vidíte kuchaře, co vaří a hlavně cítíte tu dobrotu. Občas stojí u dveří někdo ze zaměstnanců a láká kolemjdoucí dovnitř (zvláštně větší skupinka lidí, jaká bývá ta naše, je zaujme). Když naznačíte zájem, podívá se dovnitř a zjistí, kolik je místa. Ve špičce kolem poledne je na ulicích a v podnicích hodně nacpáno, ale není problém přemístit několik lidí k jiným stolům a udělat místo. Konkurence je velká, takže je většinou v nabídce pití (většinou čaj, někde citronový nápoj s kusy želatiny uvnitř -- jí/pije se to lžičkou ) a polévky zdarma. Někde můžete jíst rýže tolik, kolik chcete (hádáte správně, tato místa patří mezi moje oblíbená :-) ). Po příchodu si sednete ke stolu a napíšete do menu (jednostranný lísteček s nabídkou), co chcete objednat. Lístek dáte kuchaři nebo někomu z personálu a do pěti až deseti minut máte jídlo na stole (kdo by měl čas čekat dlouho na jídlo, že?). Platí se při odchodu u vchodu. Na Night Market je také hodně míst, kde si sami vyberete ingredience a jejich množství předem, kuchař vám je připraví a vy si můžete vzít hotové jídlo s sebou nebo si s ním sednout.

Na závěr něco málo pro fanoušky exotických jídel. Přestože píšu, že je většina jídel perfektní až báječná, občas narazím na něco, co není pro středoevropana až-tak-obvyklé. Schválně, už jste si někdy pochutnávali na rozmixovaných zelených fazolích s ledem? Podává se s brčkem. Přiznám se, že toto jsem jen ochutnal, přeci jen jsem si úplně na všechno ještě nezvykl. Každopádně je to prý hodně populární nápoj.

Stejně jako čaj s mlékem a tmavým kuličkami vespod. To je dobré a pije se to také brčkem, ale hodně širokým, aby šli kuličky nasát. Nevím, z čeho jsou, chutná to trošku jako želé s náznakem chuti lékořice. Má to přezdívku žabí vajíčka, takže jsem byl trochu překvapený, když se mě zeptali, zda to chci objednat :-)

Další překvapující pití, jehož jméno jsem zapomněl, je pití z rýže a burských oříšků. Světle hnědá barva, o trochu hustější než mléko a pije se studené brčkem (lze ale objednat i horké). Je to docela sladké a první chuť která se ozve jsou buráky. Opravdu to chutná jako moje oblíbené burákové máslo. Rýže v tom moc poznat není, přestože jsem se snažil. Možná má na svědomí tu mírnou lepkavost nápoje.

Ještě se vrátím k fazolím. K dispozici je několik druhů, zatím jsem viděl zelené, červené a černé. Zelené nevypadají úplně přesně jako fazole, které známe v Evropě, jsou o trochu menší, chuť mají ale hodně podobnou. Červené fazole jsem nechtěně vyzkoušel, když jsme byli na Night Market a vyzkoušeli jedno místo, kde se podívají jen ... (zápolím s tím, jak to označit, budu to muset popsat -- studené sladké věci, něco jako zmrzlina, ale není to ¨přesné). Na výběr bylo mnoho možností, takže jsem zvolil nejjednoduší možnost, vybrat si něco, co je populární (v menu je to speciálně označené). Později jsem zjistil, že to je s červenými fazolemi. Bylo to dobré, samozřejmě na tu chuť si je třeba zvyknout, ale vychutnal jsem si to. Ve stejný den jsme ochutnali místní pochoutku stinky tofu (překlad by mohl být smradlavé tofu). Kikemu to opravdu smrdělo, mě to nevadilo a nakonec jsem to všechno snědli. Opět, chuť se k něčemu co znám těžko přirovnává, takže to nechávám na vaší fantazii ;-)
Tento týden Číňanka, se kterou jsme byli v neděli na výletě v centru města, přinesla pro Hisako, Kike a mě malý dárek. Překvapující a milé. Dárek byla sklenička pití s kousky tofu ve sladké šťávě se zelenými fazolemi na dně. Zajímavá kombinace. Pod tofu v tomto si nepředstavujte možná typický obrázek tofu jako tuhá nepodajná podrážka. Bylo to světlé a měkké, jako ostatně většina tofu, které jsem tu jím.

Pokud jsem vás dostatečně namlsal a jste celí nedočkaví tyto laskominy ochutnat, budete se muset dostavit osobně -- ani letecký balík není tak rychlý, aby k vám nedorazilo něco trošku jiného, než bylo posláno :-)

Zdraví vás "ochutnávající" ^.^ k.

Got a Stamp

A stamp? Are you asking what for? It's easy, you can't have a bank account here without a stamp which works as your personal signature. Which is kind of nice. Slowly but surely I'm loosing my good penmanship and everytime when they are asking me in the bank to write my proper signature I'm nervous. Well, that's how guys using computer a lot ends :-) Regarding the characters on it -- my Chinese name -- 凱 洛, Kai3 Luo4. Obviously, it suppose to sounds similar to my first name. The characters on the stamp are in the opposite order, Chinese are writing the surname first. 凱 stands for 'triumphant; victorious'. One can find this character in the name of "the Arc of Triumph" in Paris for instance. 洛 is a surname and it's also the name of river. Rosita already explained me the meanings in May, thank you! She also did perfect drawing with decomposition of these characters (see another picture). Very nice of her, you can see the different parts actually making the whole character. She did similar job with the 'Samurai' character back in Oulu times (we saw that character in the movie The Last Samurai and I was curious about that). I really like this whole thing about the meaning of each parts. It's interesting and helping to memorize the strokes for writing. And on top of it, it is fun.

In case you're wondering why you can't see the characters among the ones from the pictures, you just haven't installed the support for Chinese characters in your system.

See the Future

On Saturday we went to certain event at the Huashan Cultural Park close to the Shandao Temple station.

Afterwards we were sitting in the park and having nice chat. And while talking and talking, I realized that place looks really nice to me. I said a park, actually it's quite small place though. Roughly triangle-shaped spot with several benches made with futuristic design. Because of the twilight, dance music and kind of laser beams coming from sound system, street with a lot of lights, and high buildings around, I found out that this place looked like something from the future. There were a lot of traffic going, but it wasn't disturbing at all. Well, it was my impression from that place. I'm sure for the local people it's just an ordinary place with ordinary stuff and definitely nothing special. This makes me thinking about what could be their vision of the future then?

I didn't take my camera and I've been trying to find some picture which can describe this sort of atmosphere on Flickr. The picture isn't exactly from that place, anyway... Credits goes to Yueh-Hua.

Mysli!

Hlavně ze zvědavosti jsem se přihlásil do fotbalového klubu NTU. O klubu mi řekl Španěl Kike, který byl celý nadšený, že si bude moci zahrát s místními. Klub je vlastně volitelný předmět, za jehož absolovování se dostane jeden kredit. Také je to dobrá příležitost poznat další studenty zde. Cizinců je v klubu jen pár a už čínštině rozumí. Většinou ale Kike i já rychle pochopíme, co se děje a co máme dělat. Kike hraje dobře, ale co se týče mě... Všichni jsou však milí a ochotní pomoci.

Trénink, který je dvakrát týdně se skládá z rocvičení, tréninku práce s míčem a nacvičování jednoduchých situací. Uvědomil jsem si, že jsem vlastně jsem nikdy žádný sport nedělal tak intenzivně, abych chodil na tréninky. Každopádně je to zajímavá zkušenost. Už jste někdy slyšeli vysvětlovat strategii útoku a obrany v čínštině? :-) Trenér občas dlouho mluví a vysvětluje, naštěstí nám vždy někdo překládá. Volná citace jednoho z postřehů.

Všichni jste chytří, jinak byste nebyli na této univerzitě. Ale
když jste na hřišti, tak nepoužíváte váš mozek. Při hře musíte myslet!

Co se mě týče, tak nejsem ani chytrý a na hřišti také nemyslím. Uvidím, zda se s tím dá něco udělat... Bohužel se středeční tréninky budou krýt s kurzy čínštiny, které začínají příští týden.

Zmatení pojmů

Matu vás... všechny. Nedělám to záměrně, ale proto, že jsem líný pokaždé všechno přesně popisovat. Zkusím tu vysvětlil několik pojmů a termínů, které ve většině případů používám volně. V těch případech kdy je to nutné, jsem přesný.

~lidé~ Když píšu Číňanka nebo Číňan, myslím tím místní. Tedy ne někoho, koho třeba znám z pevniny. Správně bych měl asi psát Taiwanci, ale nejsem asi jediný, komu tento termín připadá neurčitý. Je Taiwanec ten, kdo je zde označován anglickým pojmem aboriginal? Těch je tu výrazná menšina. A nebo je to termín pro někoho, kdo tu žil před rokem 1949, tedy předtím, než sem přišel Čankajšek společně s asi dvěma milióny Číňanů? Další varianta může být, že je Taiwanec každý, kdo má občanství státu Republic of China.

~jazyk~ Další věc je pojem čínština. Když píšu o čínštině, myslím tím mandarínštinu (mandarin), tedy jazyk, kterým mluví přibližně 70 % celé Číny. Což z ní děla nejvíce rozšířený jazyk planety. Nemyslím tím tedy kantonštinu (cantonese) nebo další jazyky, kterými se v některých částech Číny a Taiwanu mluví. Mandarínština (tuším, že se v Čechách označuje jako standardní čínština, ale nejsem sinolog) je jediný oficiální jazyk na Taiwanu. Ale hodně lidí mimo Taipei mluví Taiwanštinou. Místní mandarínština má také trošku jiný přízvuk.

~přepis~ Problémem je i přepis čínštiny do latinky (další informace). Odmítám používat českou transkripci čínštiny, protože je nesystémové, vzhledem k tomu, že by se měl správně používat systém pinyin. Ovšem, všiměte si, že jsem to porušil hned v tomto spotu -- Čankajšek je jméno přepsané českým systémem (v anglických zdrojích uváděný jako Chiang Kai-shek). S přepisem je na Taiwanu ještě větší potíž, protože pinyin je záležitost pevninské Číny a z politických důvodů používají na Taiwanu jiné systémy. A aby to bylo ještě zajímavější, v Taipei je to jiný systém (Hanyu Pinyin) a v dalších částech ostrova další.

~měna~ Na Taiwanu se používá New Taiwan dollar, NT$. Jeho hodnota je hodně svázaná s americkým dolarem a v současnosti se pohybuje přibližně mezi 31.25 až 33.80 za jeden americký dolar (viz historie kurzu). Aktuální přepočet na korunu českou je 1 CZK = 0.67 TWD.

~angličtina~ Také jste si možná všimli, že používám hodně anglických slov. Ty jsou tu proto, že případný český ekvivalent mi nepřipadá výstižný nebo dost dobrý (případně úplně divný -- jak stručně přeložit pojem graduate student?). To má ale na svědomí prostředí ve kterém jsem, nechci tím říkat ani naznačovat, že moje mateřština je tak nedokonalá :-)

k.

Dětské krůčky

Název postu jsem si vypůjčil ze svého popisu z posledních dnů v mém MSN. Vlastně tam mám napsáno babysteps, ale nechtěl jsem hned anglickým nadpisem pohoršit případné jazykové puristy. Každopádně mi to přijde jako výstižný popis současných (možná již minulých) dnů.

Čekal jsem trochu, že se dostaví kulturní šok, ale překvapivě jsem nic takového nepocítil. Prostředí a lidé jsou nové, ale cítím se v pořádku a bez nějakých velkých změn. Svým způsobem všechno kolem nepůsobí vůbec cize, naopak. Ani když jsme se byli podívat v nejznámějším Night Market v Taipei a prodírali jsme se davem proudících lidí (rozhodně nejrušnější místo na kterém jsem kdy byl, ovšem stále klidné v porovnání s Hong Kongem, jak mi řekli dva studenti, kteří tam žijí), necítil jsem se nijak nepříjemně nebo omezovaný. Je příjemné se takhle rychle přizpůsobit, i když na druhou stranu to možná znamená, že jsem již moc otupělý vůči novým věcem a vnímání okolí. Jsem si ale skoro jistý, že šok dostanu, až se zase octnu v českém prostředí. Když se mi to stalo naposledy, rozhodně to nebylo nic příjemného.

Bydlím na koleji pro graduate studenty a můj spolubydlící, jako ostatně většina zde bydlících, je číňan. Kolej pro exchange studenty je na druhé straně kampusu. Spolubydlící je moc milý, myslím, že se snaží udělat dobrý dojem.

Minule jsem psal o prestižní NTU, univerzita se tu neskládá z fakult ale z mnoha department, což může být větší či menší verze fakult. Obyčejně má každý department jednu budovu, ve které jsou kanceláře, laboratoře a učebny. Můj department má takových budov pět, což je mi připomínáno pokaždé, když někomu jinému řeknu, kde studuji. Nevím, zda to tak funguje všude, ale v mém departmentu patří každý graduate student do nějaké laboratoře společně s PhD studenty. Každý student má také k dispozici laptop, místo v laboratoři a jeho vedoucí je profesor nebo docent, který vede laboratoř. V naší laboratoři je 17 studentů a žije to tady. I pozdě večer (na středoevropské poměry) tu někdo je a už si několikrát všiml, že tu někdo přespal. To není problém, na patře je sprcha a v laboratoři k dispozici lednička, mikrovlnka, klimatizace a skládací postel (také velká audio souprava na karaoke, ale ta není ke spaní potřeba :-) ).

Zapisování na předměty tu funguje výborně. Můžete si je zapsat elektronicky před začátkem semestru nebo dodatečně v prvních několika týdnech. To je dobré na to, že si ověříte, zda ten zajímavě znějící předmět ma i zajímavý obsah. Moc užitečné, v Oulu to dokonce funguje tak, že se ani nemusíte předmět zapisovat -- přihlásíte se až na zkoušku (pokud nemá předmět cvičení) a na přednášky si může chodit kdo chce. Místní předmětu nemají cvičení (semináře, chcete-li) vůbec. Na přednáškách se zadávají projekty a domácí úkoly.

Také jsem dostal laptop, což mi vytrhlo trn z paty -- svůj vlastní si plánuji koupit později. Naštěstí to není žádný Acer nebo jemu podobní, ale IBM a pro jistotu hned model T41. Starší model, ale dělá se na něm docela dobře. Litevci byli s tímto modelem v Himalájích a prý to bylo bez problémů, říká tisková zpráva. Drobná vada na kráse jsou jeho čínská Windows XP, ale ty nevidím poprvé, takže mě to tak nerozhodilo. Většinou zpaměti vím, kam kliknout a když nevím, tak mi někdo ochotně poradí. Laptop se opravdu hodí, už jen kvůli tomu být v kontaktu s lidmi, s kterými jsem se seznámil, přes MSN.

Zmínil jsem se, že používám Windows Messenger a jak jste si jistě všiml, ještě nejsem on-line na ICQ. Nebrání mi v tom žádné technické důvody, jen je pro mě pohodlnější nebýt ve větším kontaktu. Můžete mi říkat sobecký bastard ;-) Jsem daleko a nedělí mě jen časový posun... O tom co se děje u mě si můžete přečíst zde (dobře, to něco málo, o čem napíšu) a vaše zážitky a novinky a mi jistě rádi povíte později, i když v té době už to nebudou novinky.

Ještě se mi většina snů zdá v češtině, alespoň mám takový dojem, že angličtina nepřevažuje a nevzpomínám si na žádný sen v čínštině (ano, přestože vůbec nerozumím, už jsem jeden sen v čínštině kdysi měl -- samozřejmě mi to ve snu vůbec nepřišlo divné :-) ). Když se ve snech které si pamatuji, objeví nějaká žena, zatím je to přibližně půl na půl, buď číňanka nebo běloška. Nedávno mě hodně překvapil zvláštní sen o Qimin. Více než rok jsem ji neviděl, ale minulý týden jsme si psali, takže to byl asi ten důvod.

Možná si říkáte -- na začátku si dává pozor a nepoužije anglické slovo, ale pak se mu v textu hemží spousta anglických pojmů. Dobře si to uvědomuji a snažím se to vysvětlit v tomto spotu (dobře, teď jsem to cizí, pro někoho ošklivé slovo použil schválně :-) ).

Zdraví vás "americký" k.

P.S. Americký? Možná, podle Michala zním nějakým americkým přízvukem a američanka tuhle poznamenala, že používám kalifornská slova (no hádejte z čeho to asi tak můžu mít).